Získejte bonus 250 Kč k Vaší první investici

Zadejte Váš e-mail a my Vám na něj zašleme akční kód, který uplatníte při online registraci.

Souhlasím se zpracováním svých osobních údajů společností RONDA INVEST a.s., se sídlem Výtvarná 1023/4, Ruzyně, 161 00 Praha 6, IČ 06370772, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. B 22788 pro marketingové účely a účely akce Bonus 250 Kč.

V Česku se ve velkém perou peníze

prani spinavych penez

Novinka - S tímto konstatováním přišlo před několika dny České centrum pro investigativní žuralistiku, ktere se snaží rozkrývat případy finanční kriminality a organizovaného zločinu spojené s Českem.


Víc než půlka vkladů od cizinců

Česká republika figuruje v několika velkých kauzách, které jsou spojené s praním špinavých peněz. K těm nejznámějším z nich z poslední doby patří například kauza Panama Papers, kdy došlo k úniku 11,5 milionu tajných dokumentů z panamské společnosti Mossack Fonseca, která napomáhala k daňovým únikům a při praní špinavých peněz. Jedna z největších evropských kauz spojená s praním špinavých peněz se odehrála v Lotyšsku. Mezinárodní finanční instituce tehdy upozorňovaly na řadu příznaků, které je nyní možné pozorovat v českém finančním systému.

Jedním z významných ukazatelů, který může indikovat praní špinavých peněz, je podíl vkladů nerezidentů na celkových vkladech v bankách. Okolo roku 2016 se tento podíl vkladů nerezidentů v Lotyšsku vyšplhal na více než polovinu celkových vkladů. Agentura Reuters tehdy poukazovala na to, že v Lotyšsku probíhají nezákonné finanční transakce, které mají návaznost na Rusko, Ukrajinu a Severní Koreu. Problém nakonec vyústil v pád třetí největší lotyšské banky ABLV, která disponovala aktivy v objemu okolo 2,4 miliardy eur. Závažné podezření z praní špinavých peněz vedlo ke ztrátě důvěry vkladatelů, kteří z banky během několika dnů vybrali okolo 600 milionů eur (více než 15 miliard korun). Nešlo ale jen o banku ABLV. Mezinárodní instituce označovaly zahraniční kapitál v lotyšských bankách za vysoké riziko. Není tedy divu, že se zahraniční klientela lotyšských bank pokusila přesunout kapitál jinam. Během let 2016 až 2018 klesl podíl zahraničních vkladatelů v lotyšském bankovním sektoru z více než padesáti procent na necelých 40 %.

 


TIP NA ČLÁNEK:

Nenechte se ožebračit inflací. Jak vzniká a jak se proti ní bránit?


 

Rychlý přesun

Stojí za povšimnutí, že ve stejné době, kdy začal podíl zahraničních vkladatelů v Lotyšsku klesat, v Česku se tento podíl začal zvyšovat a objemy zahraničních vkladatelů rapidně rostly.  Dle serveru Investigace.cz je pravděpodobné, že se zejména ruský kapitál uložený původně v Pobaltí přesunul právě do České republiky. Podíl vkladů nerezidentů v tuzemsku stoupl z 21 % v první kvartálu roku 2016 až ke 45 % o pouhý rok a půl později.
 

Podíl vkladů nerezidentů na celkových vkladech v bankách v České republice (v %)

Zdroj: Databáze časových řad ARAD České národní banky
 

V absolutních číslech narostly vklady nerezidentů z eurozóny v českých bankách v období od začátku roku 2016 do konce roku 2018 zhruba o bilion korun (z přibližně 600 miliard korun na 1,6 bilionu korun). Vklady nerezidentů ze zbytku světa vzrostly přibližně ze 190 miliard korun na začátku roku 2016 na 400 miliard na konci roku 2017.

 


TIP NA ČLÁNEK:

Ceny stavebních pozemků 20 let v řadě rostou


 

Ruský kapitál míří do Česka

Asi nikdo z nás se příliš nepodiví tomu, že v Rusku dochází ve velkém k tunelování státního rozpočtu. K nejčastějším způsobům, kterými jsou z Ruska vyváděny veřejné prostředky, jsou účelově předražené státní zakázky, platby za fiktivní služby nebo daňové podvody. Tyto prostředky pak Rusové investují ve stabilních západních ekonomikách a nezanedbatelnou část z nich i v České republice a na Slovensku.

Hodnocení Česka mezinárodními institucemi v tomto ohledu nejsou příliš lichotivá a mohou připomínat hodnocení Lotyšska před krachem banky ABLV. Mezinárodní měnový fond (MMF) varuje před strmým nárůstem vkladů nerezidentů a upozorňuje slabiny systému proti praní špinavých peněz v České republice. MMF současně také upozorňuje na rostoucí podíl nemovitostí v ČR vlastněný zahraničními osobami a vyzývá, aby byla důsledně prověřována rizika praní peněz na trhu s realitami. Přesné statistiky ohledně podílu nemovitostí vlastněných v Česku zahraničními subjekty nejsou známy, nicméně se uvádí, že cizinci kupují až třetinu tuzemských nemovitostí. Nejčastěji se jedná právě o zmiňované Rusy.
 

Vklady nerezidentů z eurozóny v českých bankách (mld. Kč)

Zdroj: Databáze časových řad ARAD České národní banky
 

Jak uvádí server Investigace.cz, přesouvání prostředků z Pobaltí do České republiky připouští i samotný Finanční analytický úřad (FAÚ), kterému mají povinnost oznamovat podezřelé obchody nejen banky, ale i další finanční instituce a subjekty. Ředitel FAÚ pan Libor Kazda říká: „Je to problém. Říkáme tomu průtokové účty“. „Jisté skupiny“ podle něj hledaly po dění v Pobaltí „jiné země, kde budou moci působit“. „Posouvají se z Východu sem,“ říká Kazda. „Doufám, že se díky našemu působení a působení povinných osob posunou zase někam dál.“
 

Banky v nesnázích

Fakt, že se Česko stalo jedním z evropských center, kde se perou peníze z Ruska, potvrzují dle serveru Investigace.cz i dokumenty, které unikly z trezoru amerického Úřadu pro prevenci finanční kriminality (FinCEN). Z celkového počtu více než 2,5 tisíce tajných dokumentů se 281 spisů týká České republiky. Dohromady se dokumenty týkají 144 entit – ať už firem nebo lidí, kteří měli bankovní účty v Českých bankách, ze kterých odešly nebo na ně přišly dolarové platby, jež byly vyhodnoceny jako podezřelé.

Pro tuzemské banky tak po letošním úderu koronakrize, kdy v důsledku splátkového moratoria bylo pozastaveno splácení stovek tisíc úvěrů a nízké úrokové sazby výrazně ukrajují z jejich zisků, přichází další rána. Významná ztráta důvěry investorů je patrná na cenách akcií tuzemských i zahraničních bank. Ze stávající situace tak mohou těžit nebankovní P2P a P2B platformy, které si získávají stále větší oblibu a nejen pro drobné investory mohou být zajímavou alternativou, jak dosáhnout v dobách nízkých úrokových sazeb na zajímavé zhodnocení investovaných prostředků. V RONDA INVEST Vám nabízíme investice do aktiv zajištěných nemovitostmi, kterými jsou podnikatelské úvěry s výnosem až 6 % ročně a minimální výškou investice od 1 000 Kč.


Chcete se dozvědět, jak investování do úvěrů funguje? Podívejte se na další informace na TÉTO STRÁNCE, nebo nás kontaktujte na bezplatné telefonní lince 800 023 099, e-mailu: info@rondainvest.cz nebo na chatu (vpravo dole na stránce).


Autor článku: Petr Golka, analytik

 

.

Blog