(Ne)opatrní Češi hromadí hotovost

Češi začali během pandemie COVID-19 ve velkém hromadit hotovost. Co nás k tomu vede a jaká jsou negativa spojená se spořením peněz do šuplíku?

Nakažlivé bankovky

Jedním z důsledků pandemie koronaviru byl výrazný nárůst podílu bezhotovostních plateb nejen u nás, ale i ve světě. Během prvního kvartálu letošního roku vzrostl v tuzemsku počet karetních transakcí meziročně o necelých 24 %, obchodníci v tomto období zpracovali 339 milionů transakcí. Důvod je samozřejmě prostý. Papírové bankovky mohou zvyšovat rizika přenosu infekčních onemocnění. Studie American Society for Microbiology z roku 2008 prokázala, že například virus chřipky dokáže na bankovce přežít až 17 dnů. Proto také čínská centrální banka v některých provinciích během jarní vlny nákazy hotovost z nemocnic, tržišť či autobusů stahovala a okamžitě likvidovala, případně sterilizovala. Podobně americká centrální banka FED v únoru dočasně zablokovala vypuštění dolarových bankovek stažených z Asie do oběhu ve Spojených státech.

Rekordní objemy hotovosti

Současně s výrazným nárůstem bezhotovostních plateb ovšem začali Češi během koronakrize také v hojné míře shromažďovat hotovost. Podle posledních statistik České národní banky obíhalo v České republice na konci září více než 650 miliard korun. To je o téměř 59 miliard více než před rokem. To představuje více než dvojnásobný nárůst oproti období září 2018 – září 2019, kdy meziroční nárůst hotovosti v oběhu činil pouze necelých 29 miliard korun. Aktuální meziroční nárůst oběživa v české ekonomice je tak nejvyšší minimálně za posledních 17 let, jak to vidět i na grafu níže. Výrazný nárůst hotových peněz v oběhu způsobila už první vlna pandemie na jaře, druhá vlna ale posunula objemy oběživa na ještě vyšší úrovně.

Vývoj objemu oběživa v České republice a jeho meziroční přírůstky (stavy ke konci září daného roku, v mld. Kč)

Zdroj: Databáze časových řad ARAD České národní banky

Peníze „na dřevo“

Příčin, proč současně s významným nárůstem podílu bezhotovostních plateb došlo i k enormnímu nárůstu objemu hotovosti v oběhu, může být několik. V první řadě se domácnosti i podnikatelé v krizových situacích zpravidla zásobují hotovostí pro případ mimořádného vývoje. A nejinak tomu bylo i v tomto případě. Z hlediska stability finančního systému však nebyl důvod k obavám. České banky jsou silné a jejich kapitálové vybavení je více než dostatečné. Zároveň nehrozil ani žádný výpadek dodávek hotovosti. Přestože provoz na přepážkách bank byl omezen, poptávka po hotovosti u bankomatů byla a i nadále je plně uspokojována. Jiná je ovšem situace z hlediska rizik v běžných obchodních vztazích. Jestliže musely zavřít hotely, ubytovny a restaurace, jsou naprosto na místě obavy jejich dodavatelů o jejich platební morálku. Řešení je snadné – nechat si za dodané zboží nebo služby zaplatit pěkně z ruky do ruky. V těchto případech touha po finanční jistotě jednoznačně převýšila obavy z přenosu nákazy prostřednictvím bankovek.

V neposlední řadě mohou přispívat k růstu objemu hotovosti v oběhu i přetrvávající velmi nízké úrokové sazby na bankovních běžných a spořicích účtech, které nijak nemotivují k tomu, aby na nich lidé peníze drželi.

58 % lidí spoří v hotovosti

Z letošního průzkumu Ministerstva financí, který se zabýval finanční gramotností Čechů, vyplynulo, že 58 % lidí si spoří v hotovosti. Tento přístup však vzhledem ke stávajícím podmínkám na trhu není příliš prozíravý. V situaci, kdy se míra inflace pohybuje okolo tří procent, to znamená, že kupní síla našich peněz držených v hotovosti se každý rok sníží o 3 %. Po 25 letech tak reálná kupní síla našich peněz schovaných v knihovně nebo v matraci klesne o více než polovinu.

Vývoj reálné kupní síly částky 10.000 Kč držené v hotovosti za podmínky konstantní inflace ve výši 3 % p.a. po dobu 25 let

Zdroj: Vlastní propočty autora článku

Kladné zhodnocení přinesou jen investice

Jak již bylo naznačeno, situaci bohužel neřeší ani ponechání peněz na běžném nebo spořicím účtu v bance. Nominální zhodnocení úspor na běžném účtu je u většiny bank nulové nebo jen těsně nad touto hranicí, v případě spořicího účtu na tom nebudeme o mnoho lépe. Reálné zhodnocení našich úspor tak bude v současné době ve většině případů přesahovat mínus 2 procenta. Pro ochranu našich úspor před inflací je proto potřeba si ponechat v hotovosti nebo lépe na spořicím účtu pouze nezbytnou částku na neočekávané výdaje a zbývající část úspor investovat.

Jestliže jsme až dosud drželi většinu svých volných prostředků v hotovosti nebo na běžném či spořicím účtu v bance, pak nám budou zřejmě nejbližší investice do nemovitostí, které jsou považovány za konzervativní a dává jim přednost velká část investorů. K výhodám spojeným s investicemi do nemovitostí patří:

• v případě nemovitosti určené k pronájmu pravidelné inkaso nájemného,
• jsou reálným aktivem, které představuje v dlouhodobém horizontu stabilní hodnotu,
• jsou pojistkou proti růstu inflace – s rostoucí inflací rostou zpravidla i ceny nemovitostí,
• jsou vhodným nástrojem pro diversifikaci portfolia – charakteristická je nízká míra korelace s cenami akcií a dluhopisů,
• ceny nemovitostí v České republice v posledních letech významně rostly a řada faktorů, které působily ve prospěch růstu cen, působí v ekonomice i nadále

K možným negativům spojeným s nákupem a držbou nemovitosti může patřit:

• potřeba většího objemu vlastních finančních prostředků, příp. zatížení hypotékou,
• náklady spojené například s výplatou provize realitní kanceláři, uzavřením pojištění či správou nemovitosti,
• výpadek nájemného v případě neobsazené nemovitosti nebo neuhrazení nájemného nájemcem,
• nutnost zajišťovat údržbu a správu nemovitosti.

Všechna výše uvedená negativa je ale možné elegantně vyřešit tím, že budeme investovat do nemovitostí nepřímo. Příkladem takové investice jsou například investice do úvěrů zajištěných nemovitostmi, kdy je možné investovat i po malých částkách bez jakýchkoliv poplatků i bez administrativy spojené se správou nemovitosti.

Takové úvěry k investování nabízí společnost RONDA INVEST, která financuje rozmanité projekty malých a středních podnikatelů, které jsou vždy zajištěny bonitní nemovitostí převážně v Praze, jejím okolí a dalších krajských městech. Typicky se jedná například o developerské projekty spojené s výstavbou či rekonstrukcí rezidenčních nemovitostí.

Každý takový projekt je nejprve podroben důkladné analýze a teprve určitou dobu po jeho profinancování a ověření platební morálky dlužníka do něj umožňujeme investovat, a to s atraktivním výnosem až 6 % ročně při minimální investici 1.000 Kč. Pokud budete investovat ve výši min. 10 000 Kč, získáte od nás k první investici bonus 500 Kč, o který si můžete zažádat NA TÉTO STRÁNCE.

Investice není spojena s žádnými vstupními ani průběžnými poplatky, což je velkou výhodou ve srovnání s například realitními fondy. Investovat je možné ONLINE z bezpečí Vašeho domova.